Je to nějaký vnitřní popud. Omezit se v určitých věcech. Co člověku přinese omezení?
Na to se ptám, a tak to chci trochu prověřit.
Beru ručník, mýdlo a jdu do naší koupelny. Tentokrát nenahmatám vypínač lampičky a nerozsvítím světlo. Chvíli jen tak stojím. Absolutní tma. Ve stěně naproti jsou tři nebo čtyři malé světlé bodíky, zřejmě od nějakého dřívějšího zásahu do zdi. To je ono! Dnes potmě.
Rukama naleznu pračku, na kterou odložím ručník, a do umyvadla vložím mýdlo. Svlékám se, velice opatrně, koupelna není až tak velká. Oblečení pokládám na židli. Trenýrky pravděpodobně spadly na zem. Zvedám pomalu pravou nohu a kladu ji tam, kde tuším vanu. Ano, kluzká bílá barva vany, jsem správně. Zachytávám se rukama a vklouzávám do vany celý. Zatahuji závěs, tak - až po stěnu, ta je tady… Abych nestříkal vodu všude kolem. Cítím chlad dlaždiček. Místnost se ve tmě zdá obrovská. Chvíli poslouchám. Podivný šum.
Beru sprchu. A pouštím chladnou vodu. Dopadá na mé tělo a já cítím, jak mi po zádech proběhl mráz. Ne, nechci si připustit fantazijní myšlenky. Klid… Osprchovat. Beru mýdlo, mydlím se, zase ten podivný tichý zvláštní šum, kterého si běžně vůbec nevšímám. Namydlen, beru sprchu, pouštím. Zase ten mráz po zádech.
Nad vanou je taková strašně škaredá stará mřížka ventilace, tou teď do místnosti vniká odporné ulepené a puchýřovité monstrum, taková nesourodá hmota se plazí potichu po kachličkách a pak mne pohltí. Už se to tu stalo v historii. Přesně takhle zde zemřela celá předchozí rodina. Potřebovala se za tmy umýt, nešla elektřina a jeden po druhém zemřeli. Monstrum z ventilace je pohltilo. A teď podobné monstrum, ve tvaru ruky leze i z odpadu, z výpustě vany. Chce mne celého pojmout. Utopit ve svém zmaru. Zahubit ve smradu a plísni svých puchýřovitých boláků. Ne, todle už nevydržím! Vyskakuji z vany a rychle hmatám, vyhledávám na protější stěně vypínač. Mráz mi běhá po zádech, snad mi i trochu vstávají vlasy. Cítím napětí na hlavě. Někdo shodil pojistky, vypínač nenajdu, praskne žárovka. A najednou „cvak“ -
- a místností se rozleje nažloutlé uklidňující světlo. Nikde žádné monstrum. Žádná smrt nečeká. Žádné nebezpečí nehrozí. Alespoň ne - mimo nás.
Comments