T U N A S T E A K na polštářku z rýžového salátu položený

„Vybodni se na restaurace a fast foods. A uvař si doma!“

Tak zněl můj nedávný apel na facebookových stránkách Vousek.PS. A proč že?

Někteří mí přátelé vědí, že jsem velký kulinář. Někteří to možná také nevědí. Tak se to dnes dozví. Teda, pokud čtou mé plácárny. V každém případě je tomu tak! Jsem znám neustálým otevíráním ledniček. Láskou v nakupování a prohlížení potravin. Vášní v ochutnávání jídel, ostatně z toho popudu vznikla rubrika Kulinarium a také Diletantský recenzent. Jsem znám jako člověk, který si vášnivě užívá snídaně. Rád si - tak trochu šlechticky - před sebe rozložím různé talíře

a hrnky a misky a tyto naplním vším možným dobrým. A pak sedím za stolem a užívám vůně, chutě, krásu a ráno. (Ostatně v nejedné situaci se objevila podobná scéna, že?) Rád tomu říkám ranní rozjímání. Někteří přátelé také měli možnost na chvíli být svědky a též koštovateli mé vlastní kuchyně.

Do rubriky Kulinarium, a že jsem toho po republice a světě mnoho ochutnal, už nějaký čas nepřibyl žádný článek. Pomiňme fakt, že Plácy celkově stagnují, jenže já jsem zkrátka příležitostný autor textů a potřebuji mít čas a dobrý podnět, hezké počasí a skvělou náladu a trochu samoty. A dost o tom. Zkrátka jsem se rozhodl: „Co kdybys nechal i ostatní, ne jen své nejbližší přátele, nahlédnout na chvíli do své kuchyně.“ A tak, vážení, vzniká tento článek. Článek, který možná, ale nechci Vám to slibovat, odstartuje sérii mých vlastních kulinářských zkušeností a dovedností a nápadů a nechá Vás nahlédnout pod ruce diletantského kuchaře. (Vidíte, diletantství je skutečně silný prvek mé osobnosti. Všudypřítomný.)

Dnes bych Vás rád oslnil

T U N A S T E A K E M

na polštářku z rýžového salátu položeném

---

Po nějakém čase jsem se vrátil domů do věnného města a hned od večera svého návratu se nemohl dočkat, až vyrazím ráno na nákupy. Domov byl víceméně vyjeden, a tak, a to mám vždycky rád, začínám od nuly. Mohu znovu rozhodnout o tom, jak bude vypadat má kuchyň, z čeho budu vařit, jak se budu stravovat, kolik času kuchyni věnuji? Ach, tohle organizování

a přemýšlení a rozjímání, to já miluji! A tak hned ráno beru batoh, plátěné síťky na zeleninu a tašku a vydávám se do Lidlu.

Měl jsem v plánu obejít hned několik obchodů. Vím totiž, že každý obchod je dobrý na něco jiného. Například v Lidlu jsem potěšen masem (byť v nedávném testu dopadlo maso

z Lidlu katastrofálně). Zároveň se mi zde líbí pečivo

a zelenina/ovoce. V Lidlu se dá dobře nakoupit téměř cokoliv. Je to však řetězec poněkud dražší a ne tolik zaujatý českými produkty. Stěží tu seženete české olomoucké syrečky, klasické české mléko a máslo např. od Madety. Tyto produkty rád nakupuji například v Penny Marketu, jsou zde totiž většinou za skvělou cenu. Velice dobrým a mým oblíbeným zprostředkovatelem všeho je hypermarket Tesco . Dají se zde koupit, a to je prim Tesca, produkty, které jinde těžko seženete. Speciální ruské, anglické, asijské, indické, americké, španělské a mnohé další produkty. Co třeba takové pesto od Jamie Olivera? (Které jsem zatím nezkusil, ale uchvátila mne už jeho přítomnost v tomto řetězci.) A nebo ruský kvas? Indické omáčky? Asijská řasa a veškerý sortiment pro sushi? Anglické pivo Hobgoblin...? (A to už jsou produkty ozkoušené! Doporučuji.) Odejděme však v tomto přehledu na chvíli z velkých (odpusťte mi to) konzumních řetězců. Podívejme se, jaké krásy nabízí město samotné. Všechny ty drobné podnikatele. Tak vynikající zelinář a ovocnář je Hrbek. Perfektní maso/uzeniny nabízí Plot. Krásně zdravě

a regionálně se dá také nakoupit ve Fabiu (také zero waste). A rozhodně nesmím v této chvíli zapomenout na skvělou a stále se sortimentem až překvapivě rozvíjející prodejnu brněnského Ocean 48. Takový sortiment úžasných a chutných a čerstvých ryb a veškerého dalšího s tím spojeného sortimentu… jsem ještě nikde neviděl. (Snad trochu Makro by mohlo konkurovat, ale to není v centru.) Nelze pak zapomenout na českou sýrárnu Gran Moravia, která kromě skvělého parmazánu nabízí také senzační máslo, skvělé jogurty a mnohé a mnohé další...

Ach, promiňte mi, prosím, trochu jsem se nechal unést. Ale co by bylo vaření kulináře bez snahy o nalezení těch nejlepších surovin. A proto berte pár řádků výše jako inspirativní zdroj. (Možná jednoho dne věnuji této problematice více prostoru a času.)

No a teď již jenom jednoduše k samotnému dnešnímu kulinářství. Bylo asi 12.30 a jsa hladový, dodělal jsem právě nějakou grafickou činnost, vydal jsem se do kuchyně vařit.

V ledničce se mi již nějakou chvíli marinoval krásný steak

z tuňáka (značka Nowaco, nákup Lidl). Marinádu jsem udělal jednoduše z trochy slunečnicového oleje, soli, pepře

a koriandru (což je na ryby vynikající koření).

Dal jsem si vařit rýži. Nakrájel na drobno dvě rajčata, asi půlku okurky, jednu zelenou papriku a jeden kousek lahůdkové cibulky. Tyto drobné kousky zeleniny jsem dal do mísy a brzy je přikryl čerstvě vařenou rýží. Přidal trochu soli, špetku pepře a lžičku až dvě balsamica. Vše promíchal.

Pánev jsem dal na oheň, aby se pěkně zahřála. Steak z tuňáka uchopil mezi prsty a trochu s ním potřel pánev zbytkem marinády a uprostřed ho nechal odpočívat a smažit se. Otočil jsem jednou, něžně přitlačil obracečkou, otočil podruhé, znovu otočil a znovu a bylo hotovo.

Na talíř jsem udělal polštářek ze salátu a korunoval jej krásně vonícím kouskem tuňákového steaku. Měl jsem ještě plán zasypat vrchol trochou čerstvého polníčku, ale to jsem nějak bohužel nezvládl, poněvadž jsem se do jídla vehementně pustil.

Možná to zní - až moc snobsky? Vězte, že mne tento oběd vyšel tak na 70 korun českých a ještě mi zbyla mísa salátu

k večeři. A času jsem i s omýváním nádobí strávil v kuchyni asi 45 minut.

Mějte se krásně a zase někdy u mne v kuchyni.