TENTO ČLÁNEK JE NA DLOUHÝ LOKTE! ... „Jednou, mami, jednou budu vydávat časopis.“ A jak si usmyslel, tak udělal... Už několikrát...
A stále poprvé. Syrrev je zase jednou nějakým bodnutím do vosího hnízda všednosti. Syrrev to je sýreálná revue vod Vouska, Muskarin, Mývala, Pipi, Nose, Džejn a dalších. A je zcela aktuální!
zleva: Pipi, Džejn, Nos, Mýval, Muskarin, Vousek
___
Ještě na základce, když jsem byl uhranut entomologií a jiným bádáním na poli biologie, jsem s taťkou jezdíval do Brna na Orlí. Zde se - pro mě tehdy na „jediném zázračném místě v ČR“ - vyskytovaly laboratorní potřeby. Entomologické pomůcky jsem zde sice nenašel, ale laboratorního skla bylo až až. Vozil jsem tedy produkty
do Machova a potom je zkoušel „prodat“ svému kamarádovi - který se společně
se mnou vydával za motýly. Aby to bylo „profi“, tak jsem si vytvořil dva malé katalogy LABORATORNÍCH POTŘEB. Chachá... Tehdá s pomocí šablony
ve wordu, tisknuté na naší domácí printovce HP a sepnuté sponkou. Jakou mi udělalo radost, když mi taťka prozradil, že mají v práci sponkovačku, která může prošít formát A5. Cesta do jeho práce za účelem sepnutí několika papíru do sešitu - se stala jakýmsi mafiánským dobrodružstvím, tajnou misí. (Ne, vůbec jsem
v té době pomalu nezačal objevovat hru Mafia). Na gymplu jsem, vďaka svému skvělému učiteli jazyka i literatury, vytvořil s přáteli a spolužáky časák K(v)artáč. Jestli to dokonce nevycházelo ze zadání školního úkolu. Pan učitel Dobrovolný, dnes stále neskutečná hvězda na poli pedagogiky, myslím zcela vážně, měl zřejmě kouzlo nadchnout pro podobnou aktivitu více lidí. Jeho třída například vydala několik, nesmírně obsahem i formou kvalitních časopisů VOLUNTARIS.
Tiše jsem záviděl... Jak jistě už mnozí z Vás ví, dále jsem si plnil sen a roku 2015 vydal PRVNÍ ALMANACH ZKAŽENÉHO MOUČNÍKU. Ten Vám všude ostatně cpu tolik, že Vám z něj možná už ani není dobře. Ostatně - chichi -
je zkažený... Je legrační (nebo smutné?), že v kanálech mého DRIVE2500GB někde leží 2. číslo almanachu... Meh! Ani na alma mater se mi nepodařilo vyhnout činnosti časopisecké. Dostal jsem se do nově vznikajícího týmu studentského časopisu SKRZ NASKRZ. Mnoho článků jsem zde nepublikoval. Myslím, že možná ani jeden. Nebyl čas? Energie? Schopnost? Vůle? Nevím... V každém případě je mi velkou ctí, aniž by o tom asi dnešní tým vůbec věděl, že dodnes používá redakce časopisu mé logo... (Nablble se usmívající emoji.) Časopis Skrz naskrz, o něm a dokonce archiv čísel, zde... No a tak se konečně po všech peripetiích dostáváme do LétaPíska 2020.
8.12. 2020 / 10.41
DOBREJ, zkuste navrhnout dům z výšky, kde by byly všechny místnosti onoho chatrčování... Že bychom to použili na obsah – jakože – plánek domu by byl obsahem čísla. Srdečně, jv.
PS: Takové ty půdorysy. Víte co. Velmi jednoduše – božsky čistě jako ten váš labyrint, to by byla totiž bomba!
___
8.12. 2020 / 11.24
Vážený pane doktore,
ne snad, že bych se nechtěl zhostit Vaší zakázky či bych byl líný ji vytvořit (nebo obé dohromady, neboť geometrie a rýsování mi nikdy nešly), ale proč nedovésti do důsledků činnost, již jste započal, a nemanifestovat skutečnost, že Sýrrev se jako samizdat opováží vedle vlastní tvorby bezostyšně krást, nehledě na autorská práva ostatních. Ačkoliv v tomto případě... sem by se hodil (i když připouštím že s nadměrností pokojů, což nemusí být na škodu) prototyp viktoriánského domu Belton House: Vemte toto a upravte dle Vašeho úvodního slova, které bych stejně pro nárys musel vidět.
Jednak se domnívám, že toto je část, kterou není nutné z hlediska skutečnosti, že takových věcí, je všude nadměrně (stejně jako Campbellových polévek v plechovce), znovu vytvářet, jednak jsem ani já svůj labyrint nevytvářel, nýbrž jej sprostě ukradl z internetu. Buďme i duchampovští.
Ještě jednou s pozdravem
A. M.
___
8.12. 2020 / 11.33
No tak to je boží a navíc názor poučeného člověka světem a dobou recyklace. Báječné, vezmeme, pokurvíme ve photoshopu, (skutečně je tam nástroj, který se jmenuje curves) a bude. Díky za náhled. jv
OSLOVIT KOHOKOLIV:
SÝRREV, samizdatová sýrreálná revue,
chatrč myšlenek a vůbec
Ahoj, ahoj, po čase na mne zase padla mánie, v době, kdy potřebuji ze všeho nejvíce makat na tom, aby se ze mne stal Mistr v oboru vzdělávání (čti Mgr., dosaď si klidně Magor), ale což, a proč ne...
Napadlo mne, že bych nesmírně rád vydával surreálnou revue jenom pro nás, tedy pro partu bláznů, co se pro to nadchne. Bude to samizdatovka, kterou budeme tisknout na domácí tiskárně v černobílé barvě, náklady za kus, myslím si třeba: do 20 korun(?).
Ano, je to další věc, kterou plánuji. Proč? Ostatní nejsou, selhali, neplatí, většina. Zdá se mi, že se to teď nějakou chvíli vše potkává. Vše! Všechny ty snahy... Hoďme je sem, ostatně chci je hodit do editorialu… (čti níž)
__________________
TODLE SE BĚŽNĚ PŘESKAKUJE
(to je jakoby ten případný editorial)
Bylo nebylo, Kopřiváček (firma s bylinkama, bylo mi asi 10), WGA, JAS (velká grafická studia pana V, tehdy asi 14), Viděti MYŠ (tvůrčí skupina, šlo to, jeli jsme, ale již nejsme), Zkažený moučník (ohromná skupina, 50 lidí, mladých zajímající se o umění, tvořící, přispívající, dokonce jeden almanach vydán a krásný společný manifest, několikahodinová akce v Polici nad Metují), Český maják (skupina rozhlasového pořadu fiktivního rádia), Řev (počátky kabaretu dvou pánů JV a AM, nikdy vlastně nerealizováno, ale máme – texty, skladby a tak), Balaena mysticus (samizdatové samonakladatelství), Litpos (literární posezení, snaha vytvořit skupinu do literatury zabouchlých lidí), javophon (další osobní značka pro mou výtvarnou tvorbu), d’Řevo (skutečný pokus o vytvoření kabaretu, který zatím nikam nevyrostl), Vosum (podnikatelský záměr, grafické studio, nerealizováno! absolutně zahozeno...), Budbu (Bistro, zatím v podstatě jenom ve snech) i Vousek (můj pseudonym a výtvarná značka) a Ordinem lžicariensis (Tajné společenství podivínů a něžných bláznů, mající dva členy a spoustu historických materiálů na dávno již uplynulé)… TENAKL a STOP.MOUSE.TRAP a filmochemie a laboratorium a intermediální laborka a vesmírna a díra a ... a tak vůbec, no...
Tak rádi si hrajeme! Tak rádi jsme, když nejsme. Masky. Bereme na sebe masky. Masky dospělosti. Masky důležitosti. Masky… Aneb tvoříme různé značky, skupiny a firmy, uskupení, seskupení, grupy, týmy, bandy. Podstatné jméno, přídavné jméno, podstatné je to, co není… A beztak se to někde potká, protože všechny ty značky a skupiny jsme jen my. Ani nerozumím té posedlosti neustále něco tvořit, ale možná je to téměř prehistorické. Možná to je to vnitřní pnutí, díky kterému je člověk dnes. Všechny ty první vynálezy, pokroky, způsoby komunikace. Všechny ty snahy být dál. A proč to? Ptáme-li se po smyslu, kdo ví?
Kdysi jsem plácl: Podstatou bytí je bytí.
Co když jde jen o to?
Být a žít. A tvořit nebo vařit, vrtat do dřeva nebo stavět střechy, navrhovat domy nebo makat u lopaty, šít boty, vozit popelnici. Co když je to nějaké něco v nás? Přirozenost, podstata, prostě bytí… jsoucnost.
Ať už je to cokoliv, vítej Poutníče! Otevři, ponoř se, nech být, odhoď, zkoumej, dloubej, směj se, plač, jsem v Tvých rukou, já, Revue sýrrev, prostor pro všechny ty hejsky, blázny, hipstery, pankáče, anarchisty, surrealisty, magory, posedlíky a vědce (kteří beztak splňují vše výše zmíněné, pardon, ale to je pocta!), dělej, co uznáš!
Mělo by to být o velmi pestrém výběru všemožných literárních, výtvarných a vizuálních věcech. Potkané předměty, sny, vzpomínky, asociace, úvahy, eseje, fejetony, příběhy, básně, kresby, objevené pohlednice, koláže, fotky, objekty, výpisky z (ne)odborných knih, které nás dostanou do kolen, co Tě prostě napadne...
Celé je to předběžně koncipované (co se rubrik týče) jako myšlenková chatrč na papíře. Tedy místnosti domu a co nás k nim napadne... ???
PŘEDSÍŇ
Pro básníky nejspíš. Takové místo, kde se moc neohřejeme a odkud rychle utíkáme, abychom náhodou nezaslechli něco zevnitř. ???
OBÝVÁK
Takové všeobecné povrchové plácání o všem. Společnost, politika, aktuálnost, ale dá se tam najít spousta témat. Jak říká kamarád, často to končí diskuzí o politice, hovnu nebo sexu. ???
KUCHYŇ
Inspirace, lahodnost, spojitost. Něco, co nás pojí chutí, prožíváním dotyku v ústech, dá se to vyčerpat a může to být kulinární, ba dokonce to vůbec kulinární být nemusí... Dá se všechno sníst? ???
TOALETA
Prostor pro poznávání, objevování, redefinování a likvidaci tabu. Prostor pro rychlé spláchnutí nejčistšího produktu, které naše tělo (denně) dává světu, které však vnímáme jako něco veskrze nechutného a špinavého(?). ???
KOUPELNA
Tady probíhá očista. Lehkost, příjemnost vody, čištění zubů. Zde máme možnost dostat se do stavu, ve kterém budeme moci klidně ulehnout a spát.
Jako noví, že? ???
LOŽNICE
Nejenom sexualita, ale zejména spánek. SPÁNEK, SNY, několik hodin denně se věnujeme snění. Tomu neskutečnému zdroji sebepoznání a též inspirace. ???
SPÍŽ
Jakékoliv odřezky. Vše, co se nevejde jinam a co rádi hromadíme. Třeba právě ty výpisky a poznámky z (ne)uměleckých děl, knih, filmů, přednášek, co nám proletěly před očima a nenechaly nás klidnými. ???
PRACOVNA
Tady se maká! Na čem makám? Kdo maká? S kým maká? Proč maká? Co ho k tomu pudí? Dá se sem udělat rozhovor s někým... s kýmkoliv, z lidu, z umělců (i ti jsou lidmi...), z pracantů (dělníků na ulici), učitelů... Prostě prostor pro poznávání a trochu pracovnější klima, než je jen objevení fotky a její komentář. Ale i přes to prostor velmi uvolněný, jako všechny ostatní. ???
SKLEP
Kdo jste šli jako malí pro zeleninu do sklepa nebo taťkovi pro pivo, víno? Občas v tichu sklepa zaslechneme sebe. Zde bych to viděl na větičky z našich automatických her. Automatické texty. Anebo možná něco úplně jiného.
Co Ty a sklep? Co Ti tam běží? ???
PŮDA
Má oblíbená..., prostor hromadění! Odkládání všeho neaktuálního. Tedy vlastně obrovská kunstkamera. Představme minulé, dnes již neplatné. Představme nalezené. Komentujme objevy z našich půdních prostor. Ať v hlavě, nebo v realitě. A konfrontujme se i s tím zajímavým ambivalentním pocitem... „tam nahoře“ by to měl někdo probrat a vyházet, beztak je to jen staré harampádí! (?) ???
Každý může přispívat!!!
Budeme se také navzájem inspirovat k tvorbě, bádání a diskuzím... Můžeme si zasílat různá témata. Psát je na papírky a vytahovat z klobouků, psát je do Google Dokumentu. Hned teď mi jich běží několik hlavou: počátek, sen, štítivost, prázdniny, krize, chaos, antilopa, čaj, ... vše může být tématem, velmi volně asociované s čímkoliv dalším. A potkávat se. A chodit na výstavy. Promítat si filmy. Jíst. A diskutovat.
Hoďme na papír neskutečnou pestrost našeho myšlení!
Všechnu moc imaginaci!
A těším se na Vaše reakce.
jv / PS: Jo, a blahopřeji všem, kdo ve čtení dostali se sem!
No a závěrem mi dovolte pronést... Syrrev i. je aktuální, že by ses z toho... (Ale, pane docent, to snad ne!!!) Prostě - to číslo - první číslo syrrevu - mělo být dotvořeno tak asi před dvěma roky. A mnoho je toho již hotovo... Ale stejně pořád - ta mrcha fenzínová - není na dotek rukou... Bude.(?)
Comments