Je to zahalenost propracovaností. Dnešní svět je snad více cik a cak a prostě rychlejší. Médium materiálu je možná mrtvé! Přichází, přišla, dávno již tomu – nemateriální linie – letící čáry. Ale – přenášejí matérii…
Tak jsem si přemýšlel, jak je to nesmírně podivný stav! Jaký? Mám ve své tvorbě tendenci k takové vyumělkovanosti. Všechno pečlivě odevzdané, pokud možno perfektně čisté, a dokonce tomu učím i děti. Hodnotíme s nimi tzv. čistotu práce. A dnes mne najednou popadla myšlenka, co když je toto vše již mrtvo?
Zaměřuji se na specifické formy – veskrze materiální. Je to autorská kniha, film na DVD, hudba na CD, dokonce mne napadlo vyjet vinyl nebo MCéčko. Megavelké staromilství? Ale proč ne? Vždyť uživatelé jsou. Jsou milovníci vinylů, a dokonce se vrací i autoři, kteří opravdu nahrávají na MC kazety. Pod našima rukama tak vzniká produkt, který je materiální a jako s takovým se s ním dá nějakým způsobem nakládat. Dá se prodat, poskytnout, půjčit atd. Jenže dnes vznikají mnohá jiná média, která s tímto nemají absolutně nic společného, ale – jsou pravděpodobně z materiálního světa nějakým způsobem zachycené. Což je vesmírný paradox.
Mířím k Youtube videům, galeriím obrázků, internetovým portfoliím a nebo vůbec nesmírně specifickým gestům v umění, jako byla například práce Vojtěcha Fröhlicha, finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého 2015. Jsou to velice zajímavé projevy. A je to mimo materii. Běží to v nějakých pomyslných všeobjímajících liniích internetu. Okolo nás létají obrazy skutečnosti, ale jsou naprosto nemateriální, neboť na internetu, a přitom materii zpravidla zachycují. Fascinující!
Je otázkou, neztrácí-li se z takového umění něco z lidskosti… (Z toho Fröhlichova ne!)
Napětí
Neustále se potýkám s jednou velkou otázkou.
A souvisí to vlastně s článkem výše.
Kdykoliv začnu aktivně pracovat na internetových věcech, musím se zároveň ptát, jaká hodnota skutečně vzniká? Říkám si, a to jsem také zmínil dříve – ona propracovanost – do jaké míry by bylo třeba zajímavější tři čtyři roky nebo alespoň pár měsíců psát prostě do příslovečného šuplíku a následně si dát práci s vydáním knihy. Proč fotit fotografie na Instagram? Proč raději neudělat jednu skvělou výstavu? Proč natáčet vlogy? Proč raději nesbírat materiál na autoportrét nebo dokument? Širokost možností internetu je pro mne skutečně zužující. Jako by mi internet dával pocit, že něco skvělého tvořím, a přitom nic tak zásadního, jako je třeba ucelená výstava nebo kniha, nevzniká. Nebo ano?
Foto z: https://www.sjch.cz/vojtech-froehlich/#remodal-gallery-c87c0e4a-9f3e-536c-3e9e-8dc24d2ba6dc
K projektu VF ve videu: https://www.sjch.cz/vojtech-froehlich/#
Comments