Ačkoliv se měsíc, o kterém chci dnes povědět pár slov, cele odíral o ohnivé kruhy těžkých zkoušek, byl velice vydatný též na kulturu a nejedna věc mnou hluboce pohnula. Pojďme se tedy projít Vouskovou fascinací měsíce června. Bude toho fůra.
Hned na počátku textu si vezmu na paškál Broumovsko a v něm také pro tento text zůstanu. V Hradci Králové jsem toho tolik tento měsíc neodžil, nic zásadního mne tam v tento čas nechytlo.
Pravil cosi o proskakování ohnivých kruhů. O posouvání se dál na cestě k pomyslné moudrosti – ach, ten patos. Na cestě k pár písmenkům před mým jménem... K čemu? ... V každém případě tyto proskoky byly poněkud úspěšné a já se rozhodl, že si za úspěch pořídím takovou milou věc, milou, drobnou, hezkou, vonící, zkrátka okolo které jsem čas chodil a o které již dlouho vím, a ať to nenatahuji... jistě, budiž to knižní přírůstek do mé sbírky. Než však k samotné knize, řekněme pár slov k jejímu autorovi.
Někteří možná myslí, a z nejedněch úst jsem to slyšel zaznít, ba i mně to občas na mysli vytane, že broumovský region až tak moc kulturně nežije. Mám pocit, že se Vás budu tímto ohlédnutím za červnem snažit asertivně přesvědčit o naprostém opaku. V takovém výčtu, dle mého soudu, nemůže chybět osobnost podivína Petra Bergmanna. V jedné diskusi o česko-polském pohraničí jsem (Bůh mi to odpusť, on ví, jak jsem to myslel.) nazval tohoto muže „takovým pozitivním ostrůvkem deviace“. A byli jsme všeobecně na chvíli smutni z toho, že je to skutečně jistý druh „deviace“, činit nějakou kulturu v regionech, ale možná obecně v republice či ve světě. Deviace? No... To jsme to dopracovali. Ale ano. Petr Bergmann je skutečný nadšenec do regionu, historie a životních příběhů. Fascinujícím počinem byla jeho kniha z roku 2013 Broumovsko na historických zobrazeních. Tato knížka mající rozměry olbřímích svazků v našem broumovském benediktinském klášteře a vážící tak, že pod ní čtenář klesá, velkoryse shrnuje mnohá místa broumovského regionu a dává tak čtenáři nahlédnout do fascinujícího progresu (či regresu? Jistě také...) této lokality v průběhu času. Můžeme vidět počátky tovární výroby, významné vily, kláštery, kostely, rodinné pozdravy, zkrátka archiválií nepočítaně. Posléze v roce 2017 dokončil a představil knihu Krkonoše.
Kniha, o kterou jsem tak zavadil a kterou jsem tolik toužil vlastnit, není nic menšího než povídání o slavné, a přitom poněkud stranou dané, osobnosti, Sigismundu Bouškovi, kniha Bezděkovský kostelíčku. Bouška byl knězem na Broumovsku, zejména v Machově a Bezděkově, velice výrazný představitel katolické moderny. A více si přečtěte v Bergmannově zdařilé monografii. Já už ji doma mám a čtu!
Hned po posledních akrobatických výkonech v Hradci Králové a zastávce v Machovské drogerii pro výše zmíněný knižní počin jsem se co nejrychleji odebral do Broumova, abych zde obdivoval Cestu Kiliána Ignáce Dientzenhofera na Island. Výstavu, na kterou jsem Vás lákal ve svém článku o fake-news v současném umění. (článek na Plácech zde). Známo je, že Hynek Martinec patří mezi nejskvělejší současné světové hyperrealisty. (Alespoň jsem to o něm kdysi četl – někde – to je trochu, jak s tím Per..., že... Nevím, kde. Někde jsem si to možná i vystřihl. Ale netuším, kde to mám. Ale bude to tak!) Měli jsme tu čest v červenci nějaký čas obdivovat kousek z umění tohoto tvůrce ve vždy tak útulném prostředí Galerie Dům v broumovském klášteře. Vstoupil jsem na výstavu, sedl si na dřevěnou podlahu a přede mnou se děl film. Zhlédl jsem příběh Martince o jeho putování na Island, tvoření obrazů a námětů k nim, snažil jsem se ponořit do jeho příběhu a odžít si celou událost alespoň trochu s ním. Bavilo mne to. Byl jsem na téměř, myslím, patnáct minut součástí jeho tvůrčího procesu. Děl na výstavě nebylo mnoho, ale dík tomu bylo docíleno jisté čistoty a přehlednosti v artefaktech. U některých děl jsem se podivil nad jejich realističností (nojo, hyperrealisti), u většiny jsem se bavil jejich hravou invencí. Tak například nám autor nakreslil uhlem portrét Dientzenhofera přímo na zeď, přímo na místě, zanechal zde uhel, nějaký úhelník a na zemi rozšlapané zbytky uhlu odpadávající při kreslení – krása! Podobně hravé poetiky bylo myslím v celém projektu (a teď jdu nad Broumov – tedy myslím celkový projekt Cesty na Island) Martince mnoho. Mně se jeho dílo líbí.
Dále jenom v rychlosti, neboť strany papíru mi pádí pod rukama svižně, zaujměme pozici na broumovském náměstí a u gymnázia, kde se ocitly zcela nečekaně sochy. I do Broumova letos zavítal festival Sculpture line, který se snaží osadit veřejné prostory sochařskými počiny a tak jej trochu oživit a zkulturnit. Na náměstí se tak objevily sochy od profesora Michala Gabriela. (Krásný rozhovor s ním také zde.) Jeho sochy na mne působí tísnivě. Lidé s do země zapuštěnými pažemi nebo dlouhými končetinami vůbec, mám z nich temný pocit. Možná však právě tím, že Gabriel otevírá nějaké skryté podvědomé obrazy. Kdo ví. Úžasná je z jeho portfolia socha Sigmunda Freuda (možno vidět zde). Smutnou poznámkou je, že nějaký „lidový umělec broumovský“ stihl již jednu z tváří Gabrielovy sochy pomalovat (odpusťte mi to) debilním smajlíkem. U gymnázia, a tuto sochu jsem bohužel doposud neviděl, se objevil Archimedon II od Lukáše Raise (jeho internetové portfolio zde). Kdybychom se probírali jeho tvorbou, což jsem udělal, dostali bychom se od poněkud (možná až děsivé) sci-fi poetiky některých jeho železných obřích monster k velice poetické Bance vůní z roku 2012, která mne nadchla svojí hravostí. Ostatní sochy však, byť na fotografii, v realitě jsem je ještě neviděl, působí skutečně takovým barokním dojmem. Fascinují mne, děsí, přitahují svojí oblostí... Jak působí na Vás?
Na úplný závěr jenom heslovitě, krásně připravená výstava kopie korunovačních klenotů na novoměstském zámku a mnoho slov k osobnosti Karla IV. a středověku vůbec. Vřele doporučuji navštívit.
V Polici nad Metují v klášteře na chodbě náhodně objevená výstava prací žáků ze Základní školy Police nad Metují, alespoň myslím, která mne potěšila velice, jako ostatně výstavy dětské tvorby vždy.
Na závěr bych rád nahodil pro všechny čtenáře pár tipů:
+ Koncerty za poklady Broumovska http://www.zapoklady.cz/
+ Zajímavý je projekt Čapek, který mapuje životní osudy Karla, Josefa a Heleny Čapkových.
Web projektu je nabit informacemi, tipy na výlety a dokumenty. Vřele jej doporučuji všem čapkomilům. https://karelcapek.cz/
+ Neméně zajímavý je již zmíněný festival Sculpture line, který neprobíhá jen v Broumově, ale na mnoha jiných místech po Čechách. Navštivte a obdivujte. https://www.sculptureline.cz/cs
+ V Broumově momentálně probíhá v Galerii Dům výstava Maria Kotrby, kterou zřejmě neuvidíme, velice brzy totiž končí, ale bude následovat výstava Jiřího Sopka. Ta bude až do 30. 9., tak na ní bychom se mohli sejít. http://www.galeriedum.cz/cs/vystavy
+ V nejbližší době chci zpracovat ještě jeden velký zážitek měsíce června, a sice pouť dvou zamilovaných po Linci a Vídni. Strávil jsem krásné dny v těchto místech se svou Láskou. Mám mnoho poznatků, o které je záhodno se podělit, a nutno říci, že mne Rakousko CHYTLO... (Očekávejte in rubrica Chytlo mne – bude speciál...)
Comments