Přicházím, je večer okolo 17.20. O půl šesté to má vypuknout. Musí tu být mnoho lidí. Včera jsme si s tím dali tolik práce. Ale nacházím jen prázdnou místnost a nalité sklenky. Že bych tu byl sám?
Venku se zatím chystal velký sbor. Tak si alespoň poslechnu hudbu a potom, ať jsem tu aspoň jeden návštěvník. Nepřestávám sledovat dveře galerie. Zatímco všude kolem, jak rád říkávám, v naší univerzitní agoře, je mnoho lidu, v galerii nikoho nevidím. Ale - pozor - přichází úvodní slovo. Všichni jsme vítáni na koncertu souborů a posléze zváni do Galerie T, kde si katedra připravila výstavu… No to je hezké! Tak - to je lepší, než jsem myslel.
V klidu se usazuji na stoly, zdraví mě známá p. učitelka, která přijela na návštěvu do HK.
A posloucháme sborový zpěv, který krásně otevře večerní atmosféru. Jsem rád, že jsem tomu přítomen.
Po koncertu, který má nádech magie, plují někteří lidé k nám do Galerie a vše začíná žít i zde.
V Galerii T se tentokrát sešly moc hezké věci. Na počátek bych upozornil na „vlastní podstavce“. Kurátor galerie MgA. T. Moravec neustále zvažuje užívání těžkých bílých starých dřevotřískových kvádrů a krychlí. A tak jako jedno ze svých zadání v minulém semestru předložil studentům právě design podstavců. Vznikly dle mého soudu unikátní kousky, jako podstavec ze tří košťat nebo zvláštně organicky tvarované listy dřevotřísky spojené velkými šrouby.
Velice zajímavé jsou také drapérie těla. Figurant si lehne na zem a kreslíř ho obkresluje – fascinující nápad.
Zajímavé dílo pro mne byla miniaturní camera obscura. Čerstvý neosvícený celuloid se dá na jednu stranu a na druhou se dá prázdná cívka pro navíjení. Jednopolíčkový kus filmu se napne a uzavře do malé komůrky a udělá se expoziční zdířka se závěrkou… Neuvěřitelné.
Máte-li čas, vydejte se na výstavu. Potrvá do 17. dubna 2019
Comments