Životopisný snímek Fotograf, v hledáčku Jan Saudek. Film nám představí některé momenty ze života slavného českého fotografa. Co je na viděném pravdy a co je jen fikce, to je orámováno samotným Saudkovým projevem v dialogu s Rodenem. Na začátku, na konci. Není to jisté...
Charakter osobnosti, úžasně ztvárněn Karlem Rodenem, se zdá být velmi labilní. Cítím vášeň, odevzdanost, plné nasazení v práci i životě, jistě také sobeckost, ale zejména prázdno. Snahu až maniakálně vyplnit nějaké vnitřní obrovské prázdno v náručích žen. Což vede k nepříjemným vlastnostem, jako je plně odevzdaná důvěrnost a absolutní víra. Osoba je nám představena velmi rozporuplně. Asi nejlépe by ji vystihlo slovo - bohém. Zkrátka a dobře se nám Saudek ukazuje jako člověk, který ničeho nelituje, žije život naplno a dosti lítá z euforie do nejistoty a úzkosti. Jeho důvěřivost ho nakonec připraví o vše. A z toho je mi smutno. (Snad se pan Vousek zase v někom našel… Ach ne!)
Zajímavě je pojata otázka soukromého života v autorově fotografii. Já osobně mám tezi, že náš soukromý život se v tvorbě nějakým způsobem vyjevuje. (Jistě by to bylo na samotný článek, ve kterém rozvážu všechny mozkové závity, ale na to nemám… dech.) Autorka tohoto snímku mi k tezi nahrává a myslím, že Saudek je v rámci filmu úzce spjat se svou tvorbou. Jeho tvorba vyjevuje strachy, nejistoty, napětí, touhy i obavy. Jeho fotografie jsou tragickým svědectvím o jeho rozervaném nitru. (Tyjo, romantika...) Tato linka mne hodně baví!
Najednou si říkám, že když mne tatík nazval naivistou, měl vlastně naprostou pravdu. Jistě, že jde jen o filmový příběh. Kde je skutečná pravda, to musíme vždy podrobit mnoha dalším pohledům, a stejně se k ní nedobereme. Ale představa, že nás někdo takto nechutným způsobem umanipuluje, jak to udělá hrdinka filmu, až k naprostému osobnímu krachu... Vůbec by mne nenapadlo, že se může něco takového stát! (Proto ten naivista. Tatík se někde směje za rohem, jakého vychoval hlupáčka.) Že může být někdo tak lačný a tak ctižádostivý, aby se dostal takto daleko? A jistě - zde můžeme vylézt na stůl a hledat k tomu jiný přístup. Můžeme dotyčnou obhajovat a tvrdit, že nic špatného přeci vlastně neudělala. Možná... Ale v mých očích je využití slabin někoho druhého nechutné. Slabinou Saudka je dle filmu veliká důvěra. A pořádně na to dojede!
Stojí-li tento film třeba jen ze 70% na pravdě, pak je to - krom portrétu zajímavého českého autora - skutečně smutná zpráva o lidskosti. Tím je pro mne film cenný.
Obrázky použity bez svolení z CSFD (zde řádně zdrojovány):
Comments